Kristína Koneval

……z krásné knihy Nová země od Eckharta Tolleho

Existuje ještě jeden způsob tvůrčího projevu vědomí jejž mohou zažívat lidé, kteří se
neodklánějí od vnitřního smyslu života – probuzení. Jednoho dne se probudí
s jistotou, že našli vnější cíl svého života. Mají jasnou vizi, neboli záměr, a vytrvale se
ho snaží uskutečnit. Jejich cíl nebo vize jsou obvykle nějak spojeny s tím, co mají
rádi, s jejich oblíbenou činností. A právě proto mohou zažívat třetí modalitu osvícené
činnosti: nadšení.
Nadšení můžete cítit tehdy, když si skutečně užíváte to, co děláte, a zároveň máte
nějaký cíl nebo vizi s tím spojenou. Jakmile dáte své oblíbené činnosti cíl, vaše
energetické pole, konkrétně jeho vibrační frekvence, se najednou změní. K potěšení
a radosti se tak přidá určité množství něčeho, co lze nazvat strukturálním napětím,
a vznikne nadšení. Pokud dokážete naplnit svou tvůrčí činnost nadšením, získáte
obrovské množství energie.
„Budete jako šíp, který si užívá let ke svému cíli.“
Přihlížejícím se může zdát, že jste ve stresu, ale intenzivní nadšení nemá se stresem
nic společného. Ve stresu se ocitnete až tehdy, když pro vás cíl začne být mnohem
důležitější než cesta k němu – konání samotné. Naruší se rovnováha mezi radostí
a strukturálním napětím a ručička vah se nakloní směrem k tomu druhému. Jakmile
začnete pociťovat stres, je to znamení, že jste ztratili spojení s tvůrčími silami
vesmíru a ke slovu se opět hlásí vaše ego. Začne na vás tlačit silou egoického chtění
a nutit vás, abyste bojovali a „tvrdě šli za svým“. Stres dokáže spolehlivě zničit jak
kvalitu, tak efektivnost vaší činnosti. Je také velmi často doprovázen negativními
emocemi jako např. úzkostí nebo vztekem, jež jsou pro tělo „toxické“. Poslední dobou
se zjišťuje, že stres je jednou z hlavních příčin vzniku degenerativních onemocnění,
jako je rakovina nebo onemocnění srdce.
Nadšení je na rozdíl od stresu tvořeno energií o vysoké frekvenci, jež rezonuje
s tvůrčími silami vesmíru. To je důvod, proč Ralph Waldo Emerson říká:
„Nic velkého nebylo nikdy dosaženo bez nadšení.“
Slovo entusiasmus pochází z řečtiny – a skládá se ze dvou slov, jež obě znamenají
Bůh: en a theos. Odvozené slovo enthousiazein znamená „být posedlý bohem“. Když
děláte něco s nadšením, plní entusiasmu, zjistíte, že na to nejste sami. Ve
skutečnosti nic významného ani sami udělat nemůžete. Déletrvající nadšení provází
vlna tvořivé energie, na kterou stačí „nasednout“.
Nadšení posiluje vše, co děláte. Lidé, kteří k této síle ještě nenalezli cestu, mohou
na „vaše“ úspěchy hledět s úžasem a mylně je spojovat s tím, kdo jste. Vy však
budete vědět to, co tvrdil už Ježíš: „Sám od sebe nemohu dělat nic.“ Na rozdíl od
egoického chtění, které vždy vyvolává odpor úměrný intenzitě chtění, nadšení nikdy
„nejde proti“. Je nekonfliktní. Nevytváří vítěze, ani poražené. Jeho podstatou je přijetí,
ne odmítání. Nesnaží se ostatní využívat, ani jimi jakkoliv manipulovat, protože
nepotřebuje získat žádnou energii – má k dispozici veškeré tvořivé síly vesmíru. Ego
vždy hledá, kde by si mohlo něco vzít, v nadšení rozdáváte z hojnosti. Když
s nadšením překonáváte překážky v podobě nepříznivých situací nebo lidí
neochotných ke spolupráci, nikdy s nimi nebojujete. Buď je obejdete, nebo změníte
jejich odmítavý postoj na podporující tím že jim ustoupíte a nebo je přijmete –
z odpůrců se tak stanou vaši přátelé.
Nadšení a ego se vzájemně vylučují. Přítomnost jednoho automaticky znamená
nepřítomnost druhého. Nadšení ví, kam směřuje, ale zároveň je v neustálé jednotě
s přítomným okamžikem, zdrojem jeho živosti, radosti a síly. V nadšení nic
„nechcete“, protože vám nic nechybí. Žijete v harmonii, a ať je vaše činnost jakkoliv
dynamická, neztrácíte se v ní. Uprostřed jakéhokoliv dění v sobě neustále vnímáte
prázdný, ale neuvěřitelně živý prostor, oázu klidu ve víru dění. Je zdrojem všeho, nic
z toho se jí však nedotýká.
Skrze nadšení se můžete spojit s tvůrčím, rozpínavým principem vesmíru, aniž byste
se ztotožnili s jeho dílem, světem forem – tzn. bez ega. Když se přestanete se
světem forem ztotožňovat, přestanete na něm lpět, čímž se zbavíte jedné z hlavních
příčin utrpení. Jakmile vlna tvořivé energie opadne, strukturální napětí se sníží, ale
radost z toho, co děláte, ve vás zůstane. Nikdo memůže žít v nadšení trvale. Později
možná přijde nová vlna tvůrčí energie a nadšení. Jakmile začnete směřovat zpátky,
k rozpadu své formy, moc nadšení už nezažijete. Entusiasmus je spojen s růstem,
s expanzivní fází života. Během „návratu domů“ se můžete spojit s Životem jen
pomocí odevzdání se.
Když to shrneme, radost z vykonávané činnosti ve spojení s vizí nebo cílem vytváří
nadšení. Ale i když máte nějaký cíl, musí zůstat přítomná činnost vaším hlavním
zájmem, jinak ztratíte spojení s vnitřním smyslem vesmíru. Ujistěte se, že váš cíl
nebo vize nejsou jen nafouknutým obrazem sebe sama, a tudíž skrytou formou ega,
což touha stát se filmovou hvězdou, slavným spisovatelem nebo bohatým
podnikatelem zcela určitě je.
Vaším cílem by také nemělo být něco vlastnit – rezidenci s výhledem na moře,
vlastní firmu nebo deset milionů dolarů v bance. Nafouknutý obraz sebe sama
i přestava, že něco vlastníte, jsou jen statické cíle, které vás příliš neposílí. Snažte
se, aby vaše cile byly dynamické, aby se týkaly činnosti, jíž se zabýváte a která vás
spojuje s ostatními lidmi i s celkem. Místo abyste si představovali, že budete slavným
umělcem nebo úspěšným spisovatelem, snažte se raději svou prací inspirovat
a obohatit co nejvíc lidí. Vnímejte sami sebe jako bránu, skrze kterou proudí
energie z neviditelného Zdroje veškerého života ve prospěch všech.
Váš cíl nebo vize se tak stanou realitou, prozatím jen ve vašem nitru, na úrovni
myšlenek a pocitů. Nadšení je síla, která dokáže přenést vaši vizi do hmotného
světa. Tak lze využívat mysl tvůrčím způsobem, bez jakéhokoliv chtění. Zhmotnit
můžete jen to, co už máte, ne to, co chcete. K tomu se sice můžete dopracovat
tvrdou prací plnou stresu, ale to není cesta nové země. Už Ježíš mluvil o tvůrčím
využití mysli a vědomé manifestaci forem, když říkal: „Věřte, že všechno, oč
v modlitbě prosíte, je vám dáno a budete to mít.“
z krásné knihy Nová země od Eckharta Tolleho